Větší hrozba 2.díl - Nalezený

21. prosince 2012 v 17:38 | Andul |  Povídky TVD
Konec světa nepřišel - nečekaně. Pokud někde jo, tak jsem se o tom nedozvěděla. Pro všechny, kterí přěžili, přidávám 2. kapitolu povídky Větší hrozba. Kapitola nese název - Nalezený.
Pokud jste nečetli 1. kapitolu- Neznámý, neleznete ji zde.

Vidím, že návštěvnost není úplně nulová, ale žádný komentář. Proto vás ještě jednou prosím - KOMENTUJTE. Už chápu jednu nejmenovanou holku. Zvýšená návštěvnost je moc hezká, ale když neznám váš názor, tak je mi to dost napytel :)

Jen pro upozornění - konec je napsán z Damonova pohledu.




2. kapitola - Nalezený

"Jmenuje se Klaus."

"Klaus? Jakože jen Klaus? Myslím, že se vracíš do školky, to jsi byla zamilovaná do Santy. Pamatuješ?" Pošklebovala jsem se jí.

"Eleno, nech toho! Není to žádný Santa Claus! Je moc milý a pozorný a hele … pokud nutně potřebuješ znát jeho celé jméno, je to Niklaus Mikaelson." Úplně se nad ním rozplývala.

"Drž se od něj dál. Je to nějaký úchyl. Niklaus Mikaelson. To ti nenapovědělo? Zní to jako 'Caroline zabiju tě'." Neušetřila jsem si uštěpačnou poznámku.

"Proč to děláš? Nemůžeš mi dopřát alespoň trochu štěstí? Když se tobě zrovna moc nedaří, nemůže se dařit nikomu? Uvidíš, že až ho poznáš…"

"Třeba ho nepoznám." Skočila jsem jí do řeči. Car se ale nenechala rušit.

"…až ho poznáš, dojde ti, že jsem si konečně ve svém životě našla pořádnýho chlapa." Tím narážela na svého tátu, který od nich odešel kvůli někomu jinému - chlapovi.

"No to nevím. Mám z toho jména nějaký divný pocit. Jako bych ho už někde četla." Zamyslela jsem se. "A co když si říká Klaus, protože po nocích vykrádá se svou partou banky v santovském převleku?" Nedala jsem se.

"Bože, nebuď paranoidní." Caroline se podívala na hodinky. "Budu muset jít. Paní Lockwoodová mě požádala, jestli bych jí ve dvě nevyzvedla v květinářství květiny na tu výroční párty. Ale ještě si s tebou promluvím!" všimla jsem si, že se zvedá, ale nějak jsem ji přestala vnímat a zahleděla se na toho, jak sama řekla, krasavce u baru. Přemýšlela jsem, kdo to může být. Nikdy jsem ho tady neviděla. Kde asi bydlí?

Z mého snění mě vytrhla Caroline. "Eleno, haló. Země volá Elenu."

"M-hm?" Pořád jsem se nemohla úplně vrátit do reality. Někoho mi připomínal a já si nemohla vzpomenout koho.

"Vůbec mě neposloucháš. Právě jsem se ti snažila sdělit, že budu muset odejít." Obořila se na mě.

"Hm." Stále jsem nebyla schopná ji úplně vnímat. Ten muž u baru se na mě zase otočil a jeho oči mi putovaly po tváři. Jindy bych z toho asi byla nervózní, ale teď ne.

"Už zase na sebe … hledíte." konečně se mi povedlo začít Caroline plně vnímat. "A ty mě kvůli tomu nevnímáš."

"Ale jo vnímám."

"Dobře, tak co jsem tedy řekla?" Rychle jsem si snažila dát dohromady slova, která jsem ji slyšela říkat.

"No, že musíš vyzvednout paní Lockwoodovou a uspořádat párty pro květiny." Opravdu jsem se snažila, ale hned jak jsem tu větu vyslovila, došlo mi, že je to asi blbost.

"Jsi beznadějný případ. Pojď, zajedeme pro ty květiny a po cestě vyzvedneme Bonnie. Slíbila jsem jí, že spolu půjdeme koupit šaty na tu párty." Srdce mi poskočilo. Já, Bonnie a Caroline jsme byly do nakupování zamilované. V nákupním centru jsme byly schopny trávit celý den a ještě nám to bylo málo.

Jen jsem přikývla. Caroline zaplatila čaj, který si objednala a obě jsme zamířily k jejímu autu. Po cestě jsem ještě vrhla pohled k baru. On už tam nebyl. Nevěděla jsem, jak mohl tak rychle zmizet. Chtěla jsem se zastavit a zeptat se, kdy ten muž odešel. Jenže když jsem zpomalila, chytla mě za ruku a vytáhla z Grillu. Nasedli jsme k ní do auta a vydaly se směrem k Bonnie.


DAMON:

V tu chvíli jsem ji viděl. Nebo spíš cítil. V okamžiku kdy vešla do Grillu jsem ji poznal. Byla to ona, ta dívka, kterou jsem potkal před půl rokem. Jmenovala se Elena. Byla neobyčejně krásná. Ještě aby nebyla. Vypadala úplně jako ona. Jako ta dívka, kterou jsem tak dlouho miloval - skoro celý život i přes to, že ona milovala i mého bratra.

Když jsem ji poprvé potkal a oslovil ji Katherine věděl jsem, že to nemůže být ona, protože Katherine zemřela před mnoha lety. Jenže jsem chtěl věřit tomu, co vidím. Když mi potom prozradila své jméno, nechápal jsem. Nemohl jsem uvěřit. Stála přede mnou, a přesto to nebyla ona.

Elena, byla úplně jiná. Byla dobrosrdečná, měla rodinu. I když tímhle se od Katherine nelišila. Když říkám měla, tak tím myslím doopravdy měla. Všichni jí zemřeli, byla tak mladá, přesto skoro sama. Zůstala jen se svým bratrem, který jí právě vyčítal, že mu nikdy nevěnuje pozornost.

Poté se otočila, zalapal jsem po dechu. Už zase mě to zaskočilo. Jejich podoba byla dokonalá. Když procházela kolem baru, všimla si mě. Podívala se na mě takovým zvláštním pohledem. Chvíli jsem si myslel, že mé ovlivnění nefungovalo. To by bylo alespoň něco, kdyby se ke mně vydala a začala se bavit o té události před šesti měsíci. Rychle jsem upřel zrak na sklenici whisky, kterou jsem svíral v ruce. Popíjím tady v době oběda, kam jsem se to dopracoval? Když ale prošla kolem mě dál, mohl jsem si oddechnout.

Poslouchal jsem klidně jejich rozhovor, který se týkal mě samého. Ale když ta blonďatá dívka, která se jak jsem zjistil z jejich rozhovoru, jmenovala Caroline řekla, že Elena má přece stále Stefana, napřímil jsem se. To není možné. Stefan s ní chodí. S dívkou, která vypadá úplně stejně, jako naše stará láska. O tomhle si s mým bráškou budu muset ještě promluvit.

Zrovna, když jsem vymýšlel plán, jak svého brášku co nejvíce překvapit, jsem to uslyšel. To jméno, při kterém tuhla krev v žilách. Klaus. Tak už mě našel. No nic. Budu se mu muset postavit - znovu. Od čeho se jmenuji Damon Salvatore?
Zrak jsem obrátil k Elenině tváři. Jí přece neublíží. Není to Katherine. Nemá důvod jí ublížit. Jenže tu byl háček. Já taky nepotřebuji důvod k tomu, abych mohl lidem ubližovat.

Uvědomil jsem si, že ona se na mě taky dívá. Do tváří jí vstoupila jemná červeň.Když odvrátila zrak, nevydržel jsem to a vydal jsem se hledat Klause.
Nemůžu si dovolit, aby mě našel dřív, než najdu já jeho.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Herobýn a Jeronýmius Herobýn a Jeronýmius | Web | 22. prosince 2012 v 23:27 | Reagovat

Zdraví tvý největší fanoušci =D Ještě jsme to nečetli, ale určitě je to YOLO SWAG ;*****

2 šunkič šunkič | Web | 23. prosince 2012 v 9:55 | Reagovat

Jistě jsi taky díky nejmenované holce zjistila, že donutit lidi komentovat stojí hodně práce :D. V tomhle případě i trpělivosti, však oni lidi vylezou, ale nejdřív se musej trochu osmělit ;).
Ke kapitole: Přišla mi lepší než minulá. Nejvíc mě pobavilo: "To zní jako "Caroline, zabiju tě"" :D. Sice nejsem na takovýto hodně rejpavý rejpání, přijde mi to tak nějak moc dětinský, ale tohle se ještě vešlo do mojí podivný normy :).
Upřímě řečeno taky moc nemusím tohle střídání vypravěčů. Ano, v menší míře je to ok, vždyť to sama dělám, ale... já nevím, píše to tak hodně lidí, že stejnou scénu napíšou z pohledu více osob, ale mně to prostě nesedí, jednou to stačí... sice chápu, proč jsi to tak napsala, dozvěděly jsme se nové informace, ale... já bych je nechala vyplout na povrch až později třeba, při nějaký jiný scéně.
Radši mě moc neposlouchej :D. Já jsem hroznej člověk na tyhle věci, mně se hodně věcí nelíbí, ale přitom ostatní s tím nemaj problém. Takže hezky piš, jak ti to jde a jak ti to vyhovuje. Jen prostě nemůžu mlčet :D.
ALE! To by mělo vadit teda každýmu... jak je ten Damonův odstavec, pěkně se plácáš v první a třetí osobě. Např.: "V tu chvíli jsem ji viděl. Miloval ji skoro celý život i přes to, že ona milovala i jeho bratra." Ta druhá věta by měla být: Miloval jsem ji skoro celý život i přes to, že ona milovala i mého bratra. A takovejch vět tam máš víc. Možná se ti to stalo jen z nepozornosti. Já když vystřídám pohled např. Elena-Stefan, tak mám zas problém dodržovat najednou mužskou osobu a naopak :D.
Každopádně bacha na to ;).
Jinak to vypadá, že směřuješ k něčemu zajímavýmu a to se mi líbí!

3 terulka terulka | 23. prosince 2012 v 11:15 | Reagovat

Skvělá kapitolka.. těším se na další :)

4 Andul Andul | 23. prosince 2012 v 12:30 | Reagovat

[2]: Děkuju. u toho Damona jsem si toho všimla, ale byla jsem moc líná na to, to spravovat. A je strašně divné, pořád psát - jsem, jsem ... každopádně na tom zapracuju.
Co se týče změn vypravěčů. Potřebuju rozvíjet děj i mimo Elenu, proto se s tímto střídáním budete (bohužel?) setkávat častěji.

5 Andul Andul | 23. prosince 2012 v 12:32 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že si najde někdo čas to číst. Budu zveřejňovat, tak nějak pozvolna, protože: 1. Nemám napsaných zas tolik kapitol dopředu.
   2. O Vánocích ku podivu namám tolik času, kolik jsem si myslela, že mít budu :)

6 Andul Andul | 23. prosince 2012 v 12:37 | Reagovat

[2]: Už jsem to tak nějak opravila, ale stejně to není 100%. To nebude nikdy :)

7 Lin Lin | 6. ledna 2013 v 10:12 | Reagovat

Další úžasná kapitola a líbí se mi jak tam máš vyjádřenou romantiku mezi Elenou a Damonem <3 ;)))

8 Alalka Alalka | E-mail | 11. března 2013 v 20:19 | Reagovat

Uznávám, že je to originální nápad, psát to takhle "pomotaně". Tím myslím, že Elena nemá šajnu o upírech, Damon neví, že s ní Stefan chodí a do toho Klaus, kterého zná zřejmě jen Damon :)
Opravdu mě zajímá, co se z toho vyklube dál.
K těm komentářům: naprosto tě chápu, jsou důležité, dokáží potěšit a hlavně ohromně nakoupnout k dalšímu psaní. S poprosením o komentování problém nemám, co mi ale vadí, je vyhrožování typu: "Nepřidám další díl, dokud tu nebude tolik a tolik komentářů."
Podle mě píšeme, protože nás to baví a ne proto, abychom na sebe četly neutuchající chválu :D Tím ani náhodou nechci říct, že by to byl tvůj případ, snad to nevyznělo blbě...

9 Andul Andul | Web | 12. března 2013 v 17:43 | Reagovat

Jo, doufám, že ta má pomotanost, nebude dělat problém těm, co sledují seriál :) Nějak se mi to tak hodilo :) Když tak přemýšlím nad tím,jak hodlám pokračovat, tak to bude asi čím dál pomotanější. Ale věci se budou samozřejmě i řešit, aby to nebyla jen velká změť informací.

Nene, vůbec to nevyznělo blbě. Taky nemám ráda, když někdo vyhrožuje:  "Nepřidám další díl, dokud tu nebude tolik a tolik komentářů." Ale to já si zase o komentáře poprosím, abych tady jen tak neseděla a neužírala se, že to nikdo nečte :)
Žádost o komentáře jsem u 7. kapitoly asi trochu přepískla. Když ona si ta moje huba nevymáchaná ( nebo spíš prsty) nedá pokoj :)

10 DorogiKRDMl DorogiKRDMl | E-mail | 24. srpna 2017 v 12:40 | Reagovat

<a href=http://rrr.regiongsm.ru/33>
<img>http://rrr.regiongsm.ru/32 </img>
</a>
Благоустройство и асфальтрование в г. Краснодаре и г.Горячий Ключ. Решение любого вопроса по асфальтоукладке и дорожным работам. Под КЛЮЧ

Подробнее... Благоустройство-Краснодар.РФ   ... +7 (861)241 2345
___________________________
размещение и благоустройство скверов
благоустройство отчет главы
благоустройство совет депутатов
ооо жилсервис и благоустройство
ремонт дорог и благоустройство

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama